Centrální limitní věta

Tomáš Svoboda

Předpokládejme, že náhodné veličiny $\vc{x}_i$ jsou nezávislé. Definujme náhodnou veličinu $\vc{z}$ jako součet

\begin{displaymath}\vc{z} = \sum_{i=1}^{N} \vc{x}_i.
\end{displaymath}

Za jistých obecných podmínek se distribuční funkce náhodné veličiny $\vc{z}$ blíží distribuční funkci normálního rozdělení

\begin{displaymath}F_z(z) \simeq G(\frac{z-\mu_z}{\sigma_z})
\end{displaymath} (1)

Ve spojitém případě je tedy funkce hustoty

\begin{displaymath}f_z(z) \simeq \frac{1}{\sqrt{2\pi\sigma_z^2}}e^{-(z-\mu_z)^2/2\sigma_z^2}.
\end{displaymath} (2)

Není žádný požadavek na tvar hustoty jednotlivých náhodných proměnných $\vc{x}_i$.

Postačující podmínky platnosti centrální limitní věty

Převzato z [2].

Podrobné odvození centrální limitní věty lze nalézt v knize [1].

Bibliography

1
Athanasios Papoulis.
Probability and Statistics.
Prentice-Hall, 1990.

2
Josef Skrasek and Zdenek Tichy.
Zaklady aplikovane matematiky, volume III.
SNTL, 1990.
in Czech.



Tomas Svoboda
1999-03-13